„Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.“
Bůh stvořil přírodu a všechny živočichy pouhou mocí svého slova. Stačilo, aby řekl a stalo se.
Vrcholem jeho stvořitelského díla bylo stvoření člověka. Stvořil jej jako muže a ženu.
I řekl Bůh: „“Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby.“ Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“
Člověk dostal za úkol rozmnožovat se a starat se o Zemi se vším, co k ní patří. Bůh byl se svým stvořením spokojen a sedmého dne odpočinul od svého díla.
„A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého. Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.““