„Vždyť tento život pomíjí opravdu příliš rychle, máloco stihneme, zůstávají tu po nás věci sotva načaté, nedokončené. A tak je tomu i s celým lidstvem: jen pokusy, jen záblesky, daleko víc střepů než zachovalých džbánů, mnohým se například rozsype manželství nebo zhatí životní zaměření, leckdo dělá, co ho dvakrát netěší, protože nic jiného mu poměry neumožnily. Tak je tomu s námi se všemi, s každým jinak, a přece v tom výsledném troskotání velmi podobně, ba při pohledu pod povrch vnějšího společenského lesku, uznání, politického vlivu i mnohociferného bohatství není nakonec komu co závidět: proč třeba i úspěšné superhvězdy skáčou pod vlak nebo se smrtelně předávkují?
Šíření koronaviru a znepokojení, které vyvolává, nám připomíná naši lidskou křehkost, kterou tak rádi záměrně přehlížíme. Evangelický farář Pavel Rejchrt k tomu výstižně napsal: