Vyber si život
Menu

Vyhledávání

V květnu 2010 jsem otěhotněla a očekávala příchod našeho třetího syna. Toto těhotenství bylo provázeno nejen fyzickou nevolností, jak tomu bylo i v předchozích těhotenstvích, ale i silně negativními myšlenkami, které mne začaly napadat. Hlavní myšlenka, která neustále přicházela, byla, že při třetím porodu zemřu. Zpočátku jsem ji odmítala a připomínala si různé pasáže z Bible, ale po několika týdnech jsem začala uvažovat, jestli to snad není Boží hlas, abych se připravila na odchod. Modlila jsem se a hledala, co je pravda.

V říjnu 2010 jsem se zúčastnila v Praze konference o vnitřním uzdravení „Boží moc k proměně“ s Tony Kalma a Signou Bodisbaugh. Po jejím skončení jsem se šla zeptat osobně Signy na to, co mě trápilo. Signa mě ochotně vyslechla a velmi rychle mi pomohla pochopit, o co v mé konkrétní situaci jde. Modlila se se mnou a pak mi přečetla v Bibli, v 5. knize Mojžíšově v kapitole 30 verš 19:

„Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení;
vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo.“

Tento verš se mne hluboce dotkl v tom, že Bůh mi předkládá život a já si tento život můžu zvolit a budu žít já i mé potomstvo – můj malý syn v bříšku. Stalo se to pro mne zaslíbením. Znamenalo to pro mne, že Bůh mi předkládá dvě možnosti – život a smrt. Říká: „Vyber si, a pokud si nevíš rady, dám ti nápovědu, co je pro tebe nejlepší – vyvol si život.“
Doma, když mne napadala myšlenka o smrti, jsem si tento verš neustále připomínala. Bylo to pro mne hodně důležité a i pro to, co se teprve mělo stát. Dva týdny po konferenci mi lékař sdělil, že náš ještě nenarozený syn má cystu na mozku, která může způsobit komplikace nejen při porodu, ale i později. Nebyla to radostná informace, ale vybírala jsem si život a zaslíbení, které ve verši je – abych byla živa já i mé potomstvo.
Jednou v neděli, kdy měl můj manžel chvály na našem shromáždění Církve bratrské, jsme společně zpívali píseň „Duchu svatý, přijď“. Slova písně mne vedla k modlitbě za uzdravení našeho syna. Bůh ve své dobrotě vyslyšel tuto modlitbu. Syn v mém bříšku poskočil radostí. Věděla jsem, že se ho Bůh dotkl. Když jsme dozpívali, byla jsem si jistá, že cysta je pryč a syn je zdravý. Lékařské ultrazvukové vyšetření, na které jsem šla za týden, to potvrdilo, cysta na hlavičce zmizela. To bylo radosti! Zdálo se, že jsme s manželem vstoupili do poklidnějšího období těhotenství, a myšlenky na smrt skončily.

Slavný den 12. 2. 2011, kdy se náš syn Matouš narodil, proběhl v pokoji a radostně. Všechno vypadalo dobře a se šťastným koncem. Před mým propuštěním z porodnice domů se však zjistilo, že mám problém s dělohou, který se lékaři snažili řešit léky, ale to bohužel nezabralo. Týden po porodu jsem tedy musela nastoupit na operaci. V té době se k modlitbám mého manžela a modlitební přítelkyně přidali také další lidé z našeho sboru. Nebylo pro mne jednoduché si neustále vybírat život, ale operace díky Bohu proběhla bez komplikací a my s úlevou opět očekávali světlé zítřky.

Následující pondělí jsem šla na kontrolu ke svému gynekologovi, zda je vše po operaci v pořádku, ale ouha, ultrazvukový nález byl takový, jako by žádná operace neproběhla. Musela jsem tedy ihned odjet na vyšetření do příslušné nemocnice. Zde mi primář okamžitě na pátek naplánoval další operaci, kterou chtěl provést sám. Než mě propustil, musela jsem podepsat prohlášení, že si v případě zhoršení mého zdravotního stavu zavolám záchrannou službu a nechám se ihned odvézt do nemocnice.

Byla jsem vyčerpaná, Matoušek nebyl v pohodě, měl problémy s bříškem a jediné, co pomáhalo, bylo skákání na overballovém míči a to ve dne i v noci. V noci jsme se s manželem střídali, abych mohla alespoň chvilku spát. V úterý jsem si po celodenním skákání na overballovém míči šla lehnout a usnula jsem velmi tvrdě. Manžel vedle mé postele skákal na overballu s Matouškem v náručí. Náhle ve 21:21 hodin mne Bůh probudil a položil mi otázku: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení. Co si vybíráš?“

Rychle jsem se posadila a odpověděla: Vybírám si život! V tom okamžiku se mé břicho začalo třást, jako by vevnitř byla vibrační bruska. Bůh brousil a uzdravoval. Věděla jsem, že jsem byla zázračně uzdravena díky oběti Ježíše Krista, který mne vykoupil a zaplatil cenu nejen za můj hřích, ale i za mé zdravotní problémy s dělohou.

V pátek jsme s manželem vyrazili do nemocnice na plánovanou operaci. Byla jsem přesvědčená, že na operaci nepůjdu, a proto jsme se spolu domluvili, že na mě počká, aby mě mohl vzít zpět domů. Primář mě už čekal a na posledním předoperačním ultrazvukovém vyšetření zjistil, že děloha je pěkná a zdravá. Společně jsme se zaradovali. Primář, že je to super a já, že mne Bůh uzdravil. Sestře, která mne měla odvézt na předoperační pokoj, primář řekl, že mne může odvézt tak akorát na rande. A tak jsme s manželem v 7 hodin ráno šli na rande oslavovat Boží dobrotu.

Závěrem bych řekla jen toto: „Bůh je dobrý.“

(Vyšlo v časopise Život víry 2014/9)

Kontakt

Žilinská 1889 (dolní vchod)
Ostrava-Poruba
Mapa zde

Facebook
ostrava.poruba@cb.cz

Číslo účtu sboru: 2501965416/2010