Pozor na odolný virus našich iluzí!


Šíření koronaviru a znepokojení, které vyvolává, nám připomíná naši lidskou křehkost, kterou tak rádi záměrně přehlížíme. Evangelický farář Pavel Rejchrt k tomu výstižně napsal:

„Navenek, jako světové kolektivum, se společnost jeví jednoznačně sebevědomou, plnou závodění, získaných cen, doprovodných bavičů a celosvětově jednotných mediálních úsměvu. Když různé krize zesílí, násobí se poměrně častý pocit, že všechen ten zábavní průmysl pracuje nad propastí, že hraje nám taneční hudba v jakémsi všelidském Titaniku, který co nevidět nabírá a klesne s námi ke dnu. Někteří z nás ještě pamatují ten pocit ze šedesátých let minulého století, kdy v době takzvané karibské krize, nebezpečného zbrojního konfliktu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, hrozilo lidstvu reálné sebevyhlazení.

A pak se jako lidstvo zase otřepeme a věříme si, že to zvládneme. Možná dokonce nějak ano, ale nad svým hlubinným porušením v sobě, nad hříchem, nad oním“mystériem Babylona“ a „hloubkami satanovými“ (srv. Zj 17,5; 2,24), nezvítězíme sami ze sebe nikdy. Aby člověk svou situaci jako v hlubinách svědomí usvědčeného provinilce vůbec unesl, musí na ni zapomenout, klamat se o stavu své existence, o své vnitřní podobě, je nucen utíkat od pravdy, zabednit se nebo zazdít, žít v iluzi, že si vystačí a že je svobodným pánem sebe.“ (Pavel Rejchrt: Vavřín víry, Stefanos, str.21-22). Nechceme si přiznat pravdu o stavu svého nitra, nechceme si přiznat pravdu o vratkosti své tělesné schránky. V jednom z nejúdernějších spisů Nového Zákona, v listě Jakubově, nám autor bez obalu píše: „Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!“. Podvědomě to sice víme, ale protože je nám to nepříjemné, tak raději dáváme přednost životu v iluzi. Nepromarněme tuto příležitost se vzdát všech iluzí o sobě a usilujme o smíření s Bohem! Jestliže dnes uslyšíte Boží hlas, nezatvrzujte svá srdce! Chcete vědět více o tom, jak se s Bohem smířit? Kontaktujte nás, anebo klikněte sem!